Tohoto brzkého
deštivého rána poté, co jsem vylezla z postele, mám pana Limetku
přitisknutého o svoji hruď. Nesu ho směrem k obýváku, aby tam
byl se mnou. Bum! Cítím, jak se jeho kabel vytrhnul. O něco se
zachytil?
Pana Limetku to
vymrštilo z mé náruče přímo přede mě a já pozoruji, jak padá
dolů na moji rudou linoleovou podlahu. Roztříštil se do stovek
malých kousků! Jsem v šoku a zdrcená. Pan Limetka je mrtvý! Tři
hodiny pláču a vzlykám.
Později toho dne
jsem mluvila s Jurajem a Lucií. Pověděla jsem jim o svojí nehodě
a že jsem z toho zdrcená. Řekli mi, že ze 16 000 prodaných kusů
(v tu dobu) jen dva kusy potkal tento osud. Žasli nad tím, co se mi
s panem Limetkou stalo.
Lucie povídá:
"První incident, kdy se přístroj někomu roztříštil, se
nestal z dobrého důvodu... ale ve tvém případě to byl velmi
dobrý důvod." Pak pokračuje: "Když si někdo pořídí pana
Limetku, život může být dost obtížný, jak se překážky ze
tvého života čistí. Musíš si odstranit to, co způsobuje bloky
a těžkosti."
Posléze mi říká,
že ztráta pana Limetky v mém případě se stala z velmi dobrého
důvodu. Povídá: "Tady v této zemi (Česká Republika) se říká,
že kdykoliv se rozbije sklo, znamená to štěstí. Tvůj pan
Limetka se roztříštil. Říkáme, že do čím více kusů se sklo
rozbije, tím více štěstí budeš mít!" (Najednou se cítím
unešená)
"Brala sis to
těžce, protože jste se s panem Limetkou měli moc rádi. Další pan
Limetka tě bude mít rád ještě více." Lucie a Juraj usoudili,
že musím přestat nést veškerý smutek z potíží mé rodiny, že
ho musím vypustit. Podle všeho jsem tu bolest potlačila a pan
Limetka mě otevřel. Měla jsem takový pocit. Bylo to jako
gejzír. Tohle ráno za mnou přišel bratr Arthur a já
položila malou část mého rozbitého pana Limetky na kuchyňskou
linku. Arthur navrhuje, abychom zapojili to, co z něj zbylo, a
zjistili, co se stane. Nic nevybouchlo! Ale překvapivě se malé
kousky pana Limetky rozsvítily. Art odešel 4-5 metrů od rozbitého
pana Limetky a sednul si. Povídá, že mu celé tělo brní. Jeho
brnění pokračovalo i později, když jsme se na chvíli posadili
ven.
(Juraj mi poté, co
jsme mluvili, pověděl, že ho také brní tělo s přístroji
Somavedic. Zdá se, že spousta lidí cítí brnění s panem
Limetkou. Já ne. Do háje.)
Když jsem řekla
Jurajovi, že i rozbitý pan Limetka funguje, obrátil se na Ivana,
vynálezce Somavedicu. Pověděl mu o tom, že pan Limetka se rozbil
a většina z něj je v koši, ale to, co z něj zbývá, stále
funguje. Podle Ivana, který je senzitivní, i můj rozbitý pan Limetka
stále funguje na 25%! (Nyní jsem kolem jeho 'střev' umístila
malé rostliny dýně, abych zjistila, co se stane).
Juraj mi později
připomenul, že pan Limetka odstraňuje překážky ve zdraví,
vztazích a mysli. A že to vždy není snadný proces. Povídá:
"Jedna žena, kterou znám, byla dva roky s mužem. Pořídila si
Somavedic a po 2 nebo 3 měsících řekla: 'Najednou jsem viděla
jeho skutečnou povahu... a řekla jsem si: To není to, co chci!"
a na to ho opustila.Později: (Pořizuji si dalšího
pana Limetku. Vlastně si pořizuji dva, jeden pro Summer a Lily
(Medic) pro svoje vnoučata).